Zimní obrazy 3)

...po poměrně dlouhé sprše jsme si navzájem usušily vlasy a neobtěžovaly se s kadeřením...na hlavu jsme napařily čepice s norským vzorem sobů...já tmavě modrou s bílými, ty červenou se světle šedivými...jak jsme se culily před týdnem pod stromkem jedna na druhou, když jsme otvíraly dárečky...a jak jsme se potom smály naší stejné vlně myšlenek...obě nás ty čepice uchvátily na vánočním trhu, obě jsme je odložily zpátky na stánek, obě jsme se potajmu druhý den vrátily a každá pokoupila tu, co sama neodložila...byla to radost běžet na ten trh pro Tebe... Rychle jsme nacpaly do batůžku pytlík křížal od tety, tyčinky bio hořké čokolády, termosku s čajem...chvíli se přetahovaly o batoh a nakonec se zase domluvily na střídání...vyšly jsme s běžkama, s tím, že je nasadíme až ve stopě, protože to u chaty přímo nešlo...úzkou cestou, ještě stále pořádně neproházenou, jsme odcházely ve stopách patrných včerejšího příchodu...šla jsem za Tebou a neodolala...potichu jsem zapíchla lyže do závěje, chytla Tě zezadu kolem pasu, instinktivně si odhodila lyže a hůlky a já odhodila Tebe do závěje a spadla za Tebou, na Tebe...smála ses, nezlobila ses, věděla si, že Tě rozehřeju a pak i zvednu a smetu z Tebe zbytky sněhu...Tvé brusinky by mohl sníh studit...